Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

představujeme…

Petr Michálek: Když je originál, který parodujete, trapnější než vaše nadsázka

Petr Michálek

Pod jeho vedením „trhá“ Městské divadlo Zlín rekordy v návštěvnosti. Co víc, sbírá příznivé recenze kritiků. Dokázal otupit regionální řevnivost s uherskohradišťským divadlem a oba soubory se potkávají na společném festivalu. Nyní je před Petrem Michálkem další profesní výzva: pomoci městu Zlínu prací na radnici. Přečtěte si rozhovor s novou tváří kandidátky STAN pro podzimní volby 5. a 6. října.

Proč jste se rozhodl vstoupit do politiky? 

Ale já už v politice jsem, řadu let. Už od gymnázia se aktivně zajímám o věci veřejné, a kde to jde, snažím se pomoci tam, kde mohu být užitečný. Pořádání debat, psaní textů, iniciování akcí ve veřejném prostoru, charita, konec konců i ten kabaret Ovčáček čtveráček a Ovčáček miláček, to všechno je pro mne politika. Ale pokud se ptáte, proč kandiduji do zlínského zastupitelstva, odpovídám jednoznačně: chci aktivně podpořit hnutí STAN a trochu mu vlít novou krev do žil. 

Co se podle vás ve Zlíně za uplynulé čtyři roky povedlo? 

Vybírám jednu konkrétní a jednu principielní věc: 1.) Dokončení rekonstrukce Památníku Tomáše Bati považuji za mimořádný počin. Tento objekt nevnímám pouze jako architektonický skvost, ale jako svého druhu duchovní symbol našeho města. 2.) Mirek Adámek vládne našemu městu bez jediného korupčního skandálu už osm let. 

Co se naopak nepovedlo? 

Zlínu podle mého názoru velmi chybí moderní a jednotný web se všemi kulturními akcemi, napojený na informační systém města. Táhne se tržnice i Velké kino, důvody sice chápu, ale táhne se to. 

Jste garantem projektu Živý Zlín, který veřejnosti nabízí každoročně spoustu akcí. Proč? 

Protože to je projekt, který má hlavu a patu. Nabídl jsem proto Ondrovi Bětákovi, který stojí za původní myšlenkou “Živého náměstí,” svou pomoc. Mnoho měst totiž pozve na náměstí Heidi Janků, zaplatí jí, lidi se zadarmo podívají cestou na nákup a radnice si odškrtne úspěšnou kulturní akci. Živý Zlín má ale mnohem vyšší ambici. Dávat prostor místním talentovaným a kreativním lidem. Propojovat je, což je pořád trochu nemoc našeho města, ta naše izolovanost. Iniciovat vznik úplně nových happeningů a akcí. A tím vším nabízet spoluobčanům města originální kulturní program v ulicích města, včetně místních částí. Dnes už máme značku, logo, web, navštěvovaný facebook, víc jak šedesát akcí ročně a hlavně skvělou manažerku projektu Janu Kubáčovou. Dokonalé to ale ještě rozhodně není. Pevně věřím, že bude možné jít po volbách ještě dál. 

Naposledy jste režíroval v Dílně láskyplnou hru Dobrý proti severáku, ve které excelují Marta Bačíková a Gustav Řezníček. Co připravujete teď?

Teď zkouším ve zlínském divadle krásnou hru, senior komedii Upokojenkyně, která vtipným způsobem otevírá jedno velké tabu - stařeckou demenci. To je téma, se kterým se nějakým způsobem setkal každý z nás. My se na ně podíváme s nadhledem, za zvuků živé kapely Jazzubs. Snad to panímTomečkové, Marcilisové, Radkovi Šopíkovi a dalším nepokazím. Jsou to totiž zároveň krásné herecké příležitosti.  

Nechystáte pokračování kabaretu Ovčáček? 

Ovčáček skončil. Myslím kabaret. Ty první dva díly mně přišlo přínosné mluvčího parodovat a poukazovat jeho prostřednictvím na všechny ty absurdity kolem pana prezidenta, ale co chcete dělat, když je originál, který parodujete, trapnější než vaše nadsázka? Zlínské divadlo to proslavilo po celé republice, ale už stačilo. Jsem pyšný na to, že jsme dovedli v nejlepším přestat, přestože nás různí lidé tlačili také z komerčních důvodů do pokračování. Ale co z toho? Dnes bychom měli sedmý díl a možná bychom se nám pan Ovčáček začal i líbit. 

A píšete tedy něco nového? 

To víte, že píšu. Jestli to klapne, premiéra bude u příležitosti třicetiletého výročí od Listopadu 1989. Jmenuje se to Jednou budem dál. Je to taková veselá cesta od komunistů ke komunistům, ale víc teď opravdu nemohu prozradit. 

Jak nejraději odpočíváte? 

Velmi si odpočinu u knížky, doporučuji třeba můj poslední úlovek Láska v době globálních klimatických změn. Celý srpen se mi dařilo každé ráno uběhnout pět kilometrů. Byl jsem sám, v tichu, to byl skutečně parádní relax. 

 

pohled zvenčí…

Pavel Simkovič, zástupce ředitele Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť

Pavel Simkovič

Co se ve Zlíně v uplynulých letech povedlo?

Určitě je toho hodně. Na prvním místě rekonstrukce parku Komenského. Díky této rekonstrukci se stal Zlín výrazně živějším městem. Je úžasné pozorovat, jak si tady najdou prostor pro realizaci všechny věkové skupiny obyvatelstva. Vnímám pozitivně také výměnu vozového parku městské hromadné dopravy za moderní a ekologičtější vozy. Jsem rád i za revitalizace městských částí, například Malenovice procházejí úžasnou změnou, stejně tak i jiné části města. Určitě pozitivně vnímám dořešení problému torza na Jižních Svazích a následné revitalizace tohoto prostoru na relaxační a oddychovou zónu. Úžasná je zeleň a zahradní výzdoba města. Povedlo se, že místní části mohou ovlivnit, do čeho se bude investovat.

Co se naopak nepovedlo?

Jednoznačně největší problém je podle mě dopravní terminál, tedy vlakové a autobusové nádraží v návaznosti na vedení linky MHD. Už se o tom velmi dlouho mluví, ale nejsou viditelné výsledky pro občany, kromě zbourané budovy. Jako další palčivý problém je řešení dopravy ve Zlíně. Chápu ale, že tento problém je velmi obtížný a řešení bude zdlouhavé a náročné. Ještě se nepovedly věci kolem objektů, které kazí ráz města a jsou hodně na očích: nedořešený podchod, tržiště, budova soudu.

Kandidujete za STAN. S jakými plány, vizemi, cíli?  

Chtěl bych se spolupodílet na jeho dalším rozvoji, aby Zlín byl stále takovým městem. Rád bych, aby město začalo maximálně využívat moderních technologie, například možnost platby MHD platební kartou přímo v autobusech a trolejbusech. Možnost snadno komunikovat pomocí aplikace s městem a město s občany. Spolupracovat na další podpoře kvalitního školství ve Zlíně, chápat základy robotiky, programování a technického myšlení jako nezbytnou kompetenci absolventa každé základní školy ve Zlíně. Vytvořit podmínky pro její zavádění do základních škol formou projektů a investic.

Vždy jsem obdivoval moderní ráz Zlína, město plné zeleně a jeho svěžest. Zlín jako město mladých. Ve Zlíně jsem se narodil a kromě několika málo let v dětství tady žiji celý život. Mám ho velmi rád. Znám tady mnoho úžasných lidí a Zlín mi nabízí značné vyžití v mnoha směrech. Často si ani neuvědomujeme, jak krásné a zajímavé je naše město. Mnohdy nám to připomenou až návštěvníci a lidé, kteří se do Zlína rádi vracejí.

 

pohled zastupitelky…

Jaroslava Müllerová, ředitelka ZŠ Zlín, Kvítková, zastupitelka města

Co se podle vás za uplynulé čtyři roky povedlo?

Je naprosto jasné, že se ve Zlíně rok od roku zlepšuje společenský život. Mnohá města by nám mohla závidět například setkávání a pikniková posezení místních lidí v parku Komenského – ať již spontánní nebo při příležitosti filmových festivalů či jiných podobných událostí. K tomu lze připočíst vánoční trhy, jarmarky, cyklojízdy a celou řadu dalších kulturních, divadelních či sportovních akcí. Zapomenout by se samozřejmě nemělo na budování a zkrášlování městského prostoru, například zlepšování infrastruktury sloužící pro sport a volný čas. Velmi pozitivně vnímám investice do školství. Za poslední roky prošlo rekonstrukcí velké množství základních a mateřských škol, školních hřišť, kuchyní a jídelen.

Co se naopak nepovedlo?

Nepovedlo se zklidnit situaci kolem VAKu a nadále mezi lidmi přetrvávají iracionální a ničím nepodložené názory na tuto skutečnost, což je živná půda pro některé populisty, kteří slibují něco, co nemohou splnit.

Znovu kandidujete. S jakými plány, vizemi, cíli?

Kandiduji především jako člověk, který se dlouhá léta pohybuje v oblasti školství a snaží se dělat svoji práci co nejlépe. Jsem si vědoma toho, že je školství ovlivňováno na různých úrovních a vše nelze z pozice komunální ovlivnit. Co se tedy týká místní obecní úrovně, ráda bych nadále prosazovala funkční vztahy mezi školami a městem. Zejména ve smyslu vzájemného podílení se na rozvoji místní komunity. V této oblasti bylo již ve Zlíně mnohé vykonáno, ale stále existuje prostor pro efektivnější komunikaci, vzájemné konzultace, oboustranné rady, domluvy na společných postupech – a to vyžaduje vypracovanou logistiku.